61 Městské zásahy křičí do světa
architektura ostravy

Městské zásahy křičí do světa

V jakém stavu je podle vás veřejný prostor v Ostravě?

Oblast kolem hlavního náměstí, kde je veřejný prostor zatím málo využitý ve srovnání s jinými evropskými městy je negativně zasažen odlivem obyvatel z centrálního obvodu města. Dále současná ekonomická situace ostravské aglomerace umocněná negativní fází způsobenou otevřením obchodního centra na Karolině způsobila krach malých obchodníků nebo jejich odchod do nákupního centra. Pevně věřím, že tuto negativní fázi vystřídá postupné znovuoživení a tedy zaplnění tradičního centra. Náznaky jsou patrné už dnes v podobě malých obchůdků, cukráren a kaváren, které byly otevřeny v tomto roce. Oproti městům, které poznáváme na dovolených máme stále málo toho pěkného, například zeleně, květin a vody v malých fontánkách. Částečně můžeme z toho vinit vedení města, ale raději začněme u sebe. Jednak sami volíme zástupce města a jednak musíme sami chtít naše město zkrášlovat. Každý vstup do domu či obchodu může být oživen zelení či lavičkou. To že je to možné můžeme vidět v zahraničí. Veřejný prostor musíme začít vnímat jako prostor náš a ne jen ten cizí, kde nemá smysl nic vytvářet.

 

Můžete jej porovnat například s jinými městy?

Porovnávání jednotlivých měst má svá úskalí, každé město je jiné, tedy přesněji lidé v něm žijící se chovají jinak, mají jiné zájmy, jiné preference. Nejcharakterističtějším znakem fungujícího veřejného prostoru je zaplnění lidmi a aktivitami, nebo jinak řečeno „obydlení“ obyvateli, kteří prostor využívají během celého dne do pozdního večera. I centrální ostravské náměstí ožívá, ale je to vždy při příležitosti nějaké akce. Třeba vánoční trhy s ledovým kluzištěm. Rozdíl oproti třeba Kodani je v tom, že tam je nějaká akce každý den. Živé město je divadelní scéna kde herci a diváci se mezi sebou proplétají a společně sdílejí radost a pocit pohody.

 

Ve srovnání s evropskými městy je u nás malá touha po kvalitě veřejného prostoru začínající již při zadávání a vlastní realizaci jednotlivých stavebních projektů. Vybírání jen těch nejlevnějších dodávek projekčních i stavebních prací poškozuje na dlouhou dobu vzhled našich měst a obcí.

 

Co je pro Ostravu na něm bolestné?

Rozhodně si nemyslím, že by Ostrava byla lidově řečeno škaredé město, ale potenciál je využitý zatím nedostatečně. Ale mnohé se mění k lepšímu, například revitalizace řeky Ostravice, Dolní oblast Vítkovic, … .

Jen je škoda, že posilování jedné lokality bývá v Ostravě na úkor oblasti jiné. Realizace nákupního centra Karolina s přilehlými objekty bohužel zatím veřejnému prostoru moc nepomohla, naopak ho vtáhla do prostoru soukromého, kde prožíváme iluzi skutečného města. Veřejný vzduch nám tam upravuje neveřejné vzduchotechnické zařízení, které se večer vypne. Město od do. Jeden z charakteristických znaků Karoliny je vytržení z měřítka okolí. Ostře ohraničený ostrov vyčnívající z ruin okolních bloků. Citlivěji zvolené měřítko by nezpůsobilo tak razantní oslabení tradičního centra.

Pokud se nám podaří obrátit úbytkový trend v počtu obyvatel, můžeme doufat, že se centrum zotaví. Pokud bude město jako místo ke společenskému setkávání, umožňující mnohostranný rozmanitý městský život, lidé se do centra vrátí.

 

Na jakém místě vidíte konkrétně problém?

Problém je určitě blok obchodního domu Ostravice. Já bych ale raději hovořil o využití potenciálu konkrétního místa. Na Masarykovo náměstí je potřebné přidat aktivity, jako náhradu za obchody a vybavenost přemístěné do obchodních center. Tak liduprázdné večerní hlavní náměstí snad nemá žádné české a moravské město.

 

Jaká je základní idea projektu Městské zásahy?

Probudit společnost k aktivitě, město, prostory v něm mohou být anonymní, nebo naše. Městské zásahy křičí do světa, že město patří nám, obyvatelům a tak jako se staráme a využíváme vlastní obývací prostor, můžeme užívat i prostor mezi domy.

 

Co by měly Městské zásahy dát lidem, kteří se zapojí do projektu?

Energii k úvahám, co udělat pro to, abychom do města chodili rádi, abychom chtěli ve městě bydlet a spokojeně žít.

 

A co Ostravě samotné?

Podněty pro konkrétní úpravy městských prostorů, ale hlavně naznačit způsob uvažování o tom, že město má být pro lidi.  

 

Co mají udělat lidé, kteří by se chtěli zapojit?

Jít do města na procházku a přemýšlet o tom, co se jim líbí a proč. Hledat odpovědi na to, co je do centra láká a nebo naopak proč do centra nechodí? Proč někdo v centru bydlí? Proč se někdo odstěhoval mimo centrum?

Městské zásahy Ostrava jsou sice časově omezená akce, ale berme zásahy jen jako začátek. Pokračovat musíme následně sami.

 

Budete se sám jako architekt aktivně zapojovat? Jestli ano, tak jak?

Se svým týmem architektů jsme si vytypovali několik míst, pro které naznačíme možnosti úprav.

 

A nakonec, jakou roli v projektu zastáváte vy?

Jsem jen jeden doufám z mnoha účastníků, kteří přispějí Ostravě svými nápady.

Ing. arch. Radim Václavík (*1969)

Autorizovaný architekt, absolvent VUT Brno (1993).

Od počátku 90. let minulého století se zabývá problematikou Dolní oblasti Vítkovic a centrální části Ostravy. S Kamilem Mrvou a Davidem Florykem na jaře 2005 založili neziskové sdružení Centrum nové architektury na podporu rozvoje soudobé architektury a urbanizmu v ostravském regionu.

Je společníkem projekční a architektonické kanceláře ATOS-6. Je členem představenstva ČKA a oborové rady studijního programu Architektura a stavitelství, VŠB-TU Ostrava. Od roku 2006 spolupracuje na výuce s Fakultou stavební VŠB-TU Ostrava.

E-mail: vaclavik@atos6.cz, www.atos6.cz



Download PDF here